Edita Fefe

1/2❗️😡Přicházejí kvůli naší vodě Je to již 20 let, co šéf společnosti Nestlé (partnera WEF) prohlásil, že žádný člověk nemá základní právo na vodu. Útok na naši pitnou vodu je mezitím v plném proudu. Globální „vodní krize“ je klíčovým stavebním kamenem na cestě k totální kontrole. V květnu přinesl jeden rakouský bulvární deník titulek: „‚Nová realita‘! V Rakousku dochází voda.“ Od té doby neuplyne téměř žádný den, kdy by se neinformovalo o nedostatku vody v zemi. Je sice pravda, že hladiny vody v roce 2026 budou pod dlouhodobým průměrem, ale je tu ještě něco, co upoutá pozornost. Již v lednu 2026 zveřejnil Institut pro vodu, životní prostředí a zdraví při Univerzitě OSN (UNU-INWEH) zprávu „Globální vodní bankrot“. Ředitel Kaveh Madani vysvětlil: „Pro většinu světa už normální stav skončil.“ Jedná se tedy o „novou realitu“. Zpráva popisuje trvalý stav, v němž odběry vody z povrchových a podzemních vod ze strany člověka převyšují přirozený přísun a způsobují nevratné škody. Místo dočasných krizí se hovoří o „postkrizovém stavu“ – o globálním vodním bankrotu. ◼️Agenda vodní krize A tak se realita již mění: Městské podniky v Mnichově ještě donedávna propagovaly, že jejich vodní zdroje jsou „velmi vydatné a nevyčerpatelné“. Mezitím bylo toto tvrzení z webových stránek odstraněno a brožura, v níž se tak propagovalo, již není k dispozici. V polovině července pak Mnichov vydal zákazy spotřeby vody. Navrhovaná řešení OSN však daleko přesahují rámec klasického vodního hospodářství. Zpráva požaduje „správu v případě bankrotu“ s centrálním dohledem, vymahatelnými limity spotřeby, restrukturalizací stávajících vodních práv a jejich přerozdělením. To vše má být – jak jinak – realizováno prostřednictvím digitálního monitorování: satelitní pozorování, skenování podzemních vod, inteligentní měření spotřeby a modely založené na umělé inteligenci, které mají v reálném čase sledovat každou kapku. Historická práva na dešťovou vodu, soukromé studny nebo zavlažovací oblasti jsou považována za zastaralá. Think tanky OSN jsou i tentokrát inspirátory této agendy. Vodní bankrot je přitom popisován také jako „příležitost k realizaci cílů sociálního rozvoje“. Tato infrastruktura se již buduje. V několika amerických státech (Kalifornie, Kansas, Texas, Michigan a další) probíhají rozsáhlé elektromagnetické průzkumy s využitím vrtulníků, jejichž cílem je podrobné zmapování vodonosných vrstev. Společnost Oracle Utilities provozuje po celém světě systémy pro správu dat z měřidel založené na umělé inteligenci, které zpracovávají data z více než 115 milionů měřidel a dokážou analyzovat vzorce spotřeby, a to až po zavlažování zahrad či úniky vody. Souběžně s tím se voda dostává na finanční trh a je „digitalizována“. Zpráva společnosti Goldman Sachs „Securing and Financing the Future of Water“ z května 2026 vidí v tokenizaci vody řešení tržních a finančních problémů. Vodní práva mají být převedena na obchodovatelné digitální tokeny, pomocí nichž budou moci podniky kompenzovat spotřebu nebo nakupovat klimatické kredity. Pilotní projekty již probíhají ve Spojených arabských emirátech (digitální tokeny založené na vodě) a v Portugalsku (tokenizace objemu odpadních vod na blockchainu). Do těchto vývojových trendů jsou zapojeny Světové ekonomické fórum a partneři jako Nestlé. 20 let po prohlášení bývalého generálního ředitele společnosti Nestlé se jeho přání stále více naplňuje. Voda nesmí být veřejným statkem, ale každá kapka se musí stát obchodním zbožím. „Krize“ (což však neznamená, že v mnoha částech světa skutečně nepanuje nedostatek vody) se tím sama odhaluje: všude vyrůstají gigantická datová centra, která spotřebovávají obrovské množství vody – většinou zcela bez transparentního měření. Zároveň se od zemědělců očekává, že budou šetřit vodou, a v zahradách se již nemají doplňovat bazény.