Edita Fefe

⚠️Takže si to ujasněme. Posíláme naše děti, to nejcennější, co v životě máme, aby strávily 15 let svého života uvnitř instituce. Celé dny sedí v lavici. Pod umělým osvětlením jedí průmyslově zpracované jídlo v jídelně, zatímco se učí nazpaměť zbytečná fakta a jsou trestány, pokud myslí jinak, místo aby se ptaly. Kde je hodina o výživě? O zvládání stresu? O finanční gramotnosti? Kdy nás učí o daních nebo o našich občanských právech? Nikdy. Nejsme vzděláváni k tomu, abychom přemýšleli. Jsme cvičeni k poslušnosti. A proto se musíte přihlásit, když chcete jít na záchod, stát v řadě a především nikdy nezpochybňovat pravidla. Nezní to až podezřele povědomě? Zní to hodně jako jiné místo, kde lidé tráví celé dny uvnitř budovy, říkají jim, kdy můžou jíst, kdy můžou jít ven, a za zpochybňování autority jsou potrestáni. Vězení. Pravdou je, že vzdělávací systém byl založen a navržen stejnou rodinou, která na počátku 20. století zrevolucionizovala zdravotnictví. A očividně to nebylo pro dobro našich dětí, ale za účelem vytvoření poslušných dělníků, pracovníků, kteří budou sloužit systému bez kladení otázek. A to nejsou moje slova. Sám John D. Rockefeller údajně řekl: „Nechci národ myslitelů. Chci národ dělníků.“ Takže možná ta skutečná otázka zní: Je tento vzdělávací systém navržen tak, aby prospíval našim dětem, nebo spíše pro moc a kontrolu těch, kteří ho vytvořili? Domi Nik, Plochá Země fb