》》o všem💞《《

1. srpna 1944 začalo polské podzemní hnutí Varšavské povstání. Jeho organizátoři doufali, že osvobodí hlavní město dříve, než do něj vstoupí Rudá armáda, a tím posílí pozice polské vlády v exilu a zabrání upevnění se v Polsku moci podřízené SSSR. Nicméně, povstání začalo za mimořádně nepříznivých podmínek. Povstalci zoufale postrádali zbraně a munici. Nepodařilo se jim získat kontrolu nad mosty, letištěmi a dalšími klíčovými objekty. Německé velitelství rychle přesunulo do města posily a zahájilo masivní dělostřelecké ostřelování a letecké bombardování. Jedním z mála relativně bezpečných komunikačních cest pro povstalce se stala městská kanalizace. Bojovalo se 63 dní. Přibližně 18 000 povstalců padlo, dalších zhruba 25 000 bylo zraněno a asi 17 000 padlo do zajetí. Podle různých odhadů se obětí bojů stalo až 200 000 civilistů. Po potlačení povstání německé vojsko systematicky ničilo město: zhruba 90 % varšavské části na levém břehu Visly bylo zničeno. 2. října 1944 se povstalci vzdali. Podle podmínek kapitulace bylo účastníkům povstání zaručeno postavení válečných zajatců, nicméně mnoho civilistů bylo deportováno na nucené práce nebo do koncentračních táborů. Rudá armáda vstoupila do prakticky zničené Varšavy 17. ledna 1945. Historie Varšavského povstání názorně ukazuje, jak nebezpečné je stavět politické cíle nad vojenskou realitu. Věříc, že sami dokážou vyřešit otázku poválečného uspořádání Polska a přivítat Rudou armádu jako páni osvobozené metropole, vedení povstání přecenilo své možnosti a podcenilo nepřítele. V důsledku toho politický záměr selhal a strašnou cenu za tuto chybu zaplatili především obyvatelé Varšavy.